Příjmení:Chambrez
Jméno:Ignác
Titul:
Pseudonym:
Datum narození:1758-07-31
Datum úmrtí:1842-12-01
Místo narození:Holěšov (okr. Kroměříž)
Místo úmrtí:Lvov (Ukrajina)
Místo působení:Praha, Rakousko, Německo, Francie, Paříž, Švýcarsko, Itálie, Vídeň, Holešov, Těšín, Krakov, Lvov
Vymezení:malíř, architekt, teoretik umění
Kategorie: kultura,
Život:

Vyučil se u svého otce Jana Ch. V roce 1775 se vydal na studijní cestu Evropou, kterou zahájil v Praze, kde pobýval u malíře J. J. Redelmayera, a přes Rakousko, Německo a Francii odešel do Paříže. Tu byl žákem českého malíře Jana Krause a přitom studoval malířství a architekturu na Královské akademii celkem 3,5 r. Poté zahájil uměleckou praxi jako malíř podobizen a působil na různých místech Francie. Na sklonku r. 1780 se stal kreslířem dvorního architekta vévody Orleánského Viktora Luise. Začátkem r. 1782 opustil Paříž a přes Švýcarsko odcestoval do Itálie a odtud ke sklonku roku do Vídně. V prosinci 1783 se vrátil do Holešova, odkud však odešel do Slezska a usadil se v Těšíně. Zde se také 5.10.1784 oženil s Terezií, dcerou stavitele Josefa Drachného; působil zde jako malíř a architekt a od 1793 jako učitel kreslení na hlavní škole. 1803 sde stal učitelem kreslení na normální škole v Krakově a od r. 1807 prof. katedry architektury na zdejší univerzitě. 1809 se vrátil do Těšína a odtud odešel 1815 do Lvova, kde působil jako pedagog, nejdříve na lyceu a pak na univerzitě. Lvovská univerzita mu posmrtně udělila zlatou medaili. Po celý život udržoval kontakt s moravskými umělci, buditeli a historiky (T. Fryčajem, J. H. A. Gallašem, J. Fialou, J. P. Cerronim). Zatímco jeho sakrální malby mají ještě zcela rokokový charakter, jeho podobizny jsou již v klasicistním duchu. Jeho veduty mají věcně dokumentární ráz, figurální stafáž jim však dodává idylický půvab. V klasicistním duchu se ubírá také jeho architektonická tvorba. Významný je však jeho přínos především v literární oblasti. Psal i technologické příručky, nejvýznamnější je však jeho umělecký cestopis Odkaz moravského umělce k poučení jeho synů. Dílo: Projekt radnice, 1800, Těšín (Polsko); projekt katolického gymnázia, 1802, Těšín (Polsko); přestavba univerzitních budov, 1826-1828, projekt paláce Potockých, Lvov. Malířské práce: Portrét faráře J. Beyera, 1802, fara Bartošovice; Portrét faráře Ondrzeje Paulini, ev. fara Bystřice nad Odrou; Nanebevzetí Panny Marie, 1799, filiální kostel Jindřichov u Hranic; Sv. Karel Boromejský, farní kostel Ropice; Předání klíčů Petrovi, Portrét P. Fr. Kuhna, 1790, farní kostel Sv. Maří Magdaleny Těšín (Polsko); Pohled na Těšín, 1800, Pohled na náměstí v Těšíně, 1802, muzeum Těšín (Polsko); Všichni svatí, farní kostel Třinec (obraz pochází z kostela v Koňské); Dle literatury namaloval dále obrazy sv. Anny, sv. Mikuláše pro farní kostel v Malenovicích u Napajedel, obrazy sv. Jakuba, sv. Petra a Krista pro farní kostel v Nikolčicích u Napajedel, obraz sv. Jakuba pro farní kostel v Tečovicích u Napajedel. Nezvěstné obrazy: Sv. Maří Magdalena, farní kostel Těšín (Polsko); sv. Vincenc Ferrarský, farní kostel Ropice (okr. Karviná); tři obrazy, farní kostel Vendryně (okr. Frýdek-Místek); sv. František z Pauli, farní kostel Jablunkov (okr. Frýdek-Místek).

Literatura:Biografický slovník Slezska a severní Moravy. - D.3. Opava-Ostrava, Optys 1995. 135 s. Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy. [1. díl], A-M. vyd. 1. -Ostrava: Ústav pro regionální studia Ostravské univerzity, 2005. - 586 s.: il.