1. Identifikační číslo

2. Kód

3. Název životní situace

ŽENSKÁ PŘÍJMENÍ (tvary bez “-ová”)

4. Základní informace k dané životní situaci, předmětu žádosti apod.

Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice.

Při zápisu uzavření manželství nebo vzniku partnerství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství nebo vznik partnerství týká, uvést příjmení, které bude po uzavření manželství nebo vstupu do partnerství užívat, v mužském tvaru, jde-li

                                                              • o cizinku,
                                                              • občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině,
                                                              • občanku, jejíž manžel je cizinec, nebo
                                                              • občanku, která je jiné než české národnosti.

Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru, je-li dítě

                                                              • cizincem,
                                                              • občanem, který má trvalý pobyt v cizině,
                                                              • občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, nebo
                                                              • občanem, který je jiné než české národnosti.

Při zápisu úmrtí cizinky se uvede příjmení zemřelé ženy v mužském tvaru, bude-li jeho užívání prokázáno matričním dokladem, popřípadě cestovním dokladem nebo jinou veřejnou listinou vydanou státem, jehož byla cizinka státní občankou.

Žádost lze podat i zpětně, tj. v případech, kdy žena nebo dítě ženského pohlaví užívá dosud příjmení v souladu s pravidly české mluvnice a splňuje některou ze shora uvedených podmínek pro užívání příjmení v mužském tvaru.

Na základě žádosti ženy, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést její příjmení v mužském tvaru, jde-li o

          • cizinku,
          • občanku, která má trvalý pobyt v cizině,
          • občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, nebo
          • občanku, která je jiné než české národnosti.

Na základě žádosti rodičů dítěte ženského pohlaví, jehož příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést jeho příjmení v mužském tvaru, je-li dítě

          • cizincem,
          • občanem, který má trvalý pobyt v cizině,
          • občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, nebo
          • občanem, který je jiné než české národnosti.

Jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.

Žádost lze podat u kteréhokoli matričního úřadu nebo u zastupitelského úřadu České republiky.

Do poznámky matričního dokladu matriční úřad nebo registrující matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru.

Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru lze podat pouze jednou. Veškeré další žádosti o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru jsou posuzovány jako změna příjmení (§ 72).

Užívá-li žena v souladu s § 69 nebo § 69a příjmení v mužském tvaru, může u kteréhokoli matričního úřadu požádat o užívání svého příjmení v souladu s pravidly české mluvnice. Jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.):

Žena nebo rodiče dítěte ženského pohlaví.

                                                              • cizinka, která uzavřela manželství na území České republiky se státním občanem České republiky nebo s cizincem, nebo v cizině se státním občanem České republiky,
                                                              • státní občanka České republiky, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině a uzavřela manželství na území České republiky nebo v cizině,
                                                              • státní občanka České republiky, jejíž manžel je cizinec, a uzavřela manželství na území České republiky nebo v cizině,
                                                              • státní občanka České republiky, která je jiné než české národnosti a uzavřela manželství na území České republiky nebo v cizině.

Rodiče (zákonní zástupci) za dítě ženského pohlaví, které je:

                                                              • cizincem,
                                                              • občanem, který má trvalý pobyt v cizině,
                                                              • občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, nebo
                                                              • občanem, který je jiné než české národnosti.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace:

Hlásí-li se občanka České republiky k jiné než české národnosti, učiní prohlášení o příslušnosti k národnostní menšině v České republice a z tohoto důvodu požádá o zápis svého příjmení v podobě, tj. v mužském tvaru.

Přihlášení se k národnostní menšině jiné než české nemá žádný vliv na státní občanství nositelky příjmení; tato i nadále zůstává státní občankou České republiky.

V ostatních případech se ženská příjmení zapisují v souladu s pravidly české mluvnice. Je však možné, aby na oddacím listu v poznámce bylo vysvětleno, že příjmení ženy je utvořeno v souladu s pravidly české mluvnice, čímž se předejde komplikacím při jednání s úřady v zahraničí.

Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru lze podat pouze jednou. Veškeré další žádosti o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru jsou posuzovány jako změna příjmení.

Užívá-li žena v souladu s § 69 nebo § 69a zákona o matrikách příjmení v mužském tvaru, může u kteréhokoli matričního úřadu požádat o užívání svého příjmení v souladu s pravidly české mluvnice. Jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení této životní situace:

Podejte písemnou žádost o provedení zápisu příjmení do matriční knihy na příslušný úřad nebo na zastupitelský úřad České republiky v cizině.

8. Na kterém úřadu můžete tuto životní situaci řešit:

Se žádostí se obraťte na kterýkoliv matriční úřad nebo na zastupitelský úřad České republiky v cizině.

9. Kde, s kým a kdy můžete tuto životní situaci řešit:

Městský úřad Český Těšín, odbor občanskosprávní, oddělení organizačních a správních agend – matrika

      • přízemí, kanc. č. 105 - Bronislava Hamanová,
      • přízemí, kanc. č. 106 - Lýdie Chlebusová.

Úřední hodiny:

                                • pondělí 8:00 - 11:30 hod., 12:30 - 17:30 hod.
                                • úterý 8:00 - 11:30 hod.
                                • středa 8:00 - 11:30 hod., 12:30 - 16:30 hod.
                                • čtvrtek 8:00 - 11:30 hod.

Telefon: 553 035 416, 553 035 417

E-mail: hamanova@tesin.cz; chlebusova@tesin.cz

10. Jaké doklady a informace musíte mít s sebou:

Na úřadě předložte:

                                                              • žádost o uvedení příjmení v matriční knize v mužském tvaru,
                                                              • doklad o trvalém pobytu v cizině, případně prohlášení o tomto pobytu,
                                                              • doklad o státním občanství manžela, který je cizinec (např. cestovní pas nebo jiný doklad vydaný státem, jehož je manžel státním občanem),
                                                              • prohlášení o příslušnosti k národnostní menšině,
                                                              • průkaz totožnosti žadatele (např. občanský průkaz, cestovní pas, průkaz o povolení k pobytu na území ČR),
                                                              • matriční doklad, byl-li již zápis proveden a pokud jej vlastní,
                                                              • jde-li o nezletilou osobu – písemný souhlas druhého rodiče s ověřeným podpisem nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas,
                                                              • písemný souhlas nezletilé osoby starší 15 let.

Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost  v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jim vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z  informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů (§ 81a zákona o matrikách).

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici:

K podání žádosti můžete využít tyto tiskopisy:

12. Jaké jsou v této životní situaci správní a jiné poplatky a jak je máte uhradit:

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení:

Správní orgán, je povinen rozhodnout do 30 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 60 dnů; nelze-li rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán. Nemůže-li správní orgán rozhodnout do 30 dnů, popřípadě do 60 dnů, je povinen o tom uvědomit účastníky řízení.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) postupu:

Další účastníci – oprávněné osoby

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po vás jako žadateli požadovány:

Podle zákona o občanských průkazech je občan povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo změněno jméno, popřípadě jména nebo příjmení.

16. Můžete využít tuto elektronickou službu:

Tuto situaci není možné řešit zasláním žádosti elektronickou poštou.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje:

18. Jaké jsou související předpisy:

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují:

Proti rozhodnutí o zamítnutí přijetí žádosti o užívání příjmení v podobě, která neodpovídá pravidlům české mluvnice v souvislosti s prohlášením o příslušnosti k národnostní menšině, je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává prostřednictvím toho matričního úřadu, který rozhodnutí vydal.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení předepsaných povinností:

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

    • úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije matriční doklad,
    • v rozporu s § 61 odst. 1 a § 68 odst. 1 zákona o matrikách úmyslně neužívá v úředním styku jméno, popřípadě jména nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na matričním dokladu vydaném matričním úřadem v České republice.

Za tyto přestupky lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nepožádá o vydání nového občanského průkazu v případech uvedených v § 14 odst. 1 písm. d)  bod 8 zákona o občanských průkazech (do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo změněno jméno, popřípadě jména, příjmení)

Za přestupek lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

21. Nejčastější dotazy veřejnosti na toto téma a odpovědi na ně:

Co je “matriční úřad” a jaká je jeho funkce?

Matričními úřady jsou obecní úřady, městské úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady, které určí a jejich správní obvody vymezí Ministerstvo vnitra prováděcím právním předpisem. Seznam matričních úřadů je uveden v příloze vyhlášky č. 207/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Po provedení zápisu do matriční knihy vydá matriční úřad výpis z matriky, tj. rodný, oddací nebo úmrtní list.

Kdo je příslušníkem národnostní menšiny a jeho právo na užívání jména a příjmení?

Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.

Příslušníci národnostních menšin mají právo na užívání svého jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny za podmínek stanovených zákonem č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.

22. Potřebujete se k věci dozvědět víc?

23. Příslušné informace můžete získat také z jiných zdrojů nebo v jiné formě, a to:

Webové stránky Ministerstva vnitra ČR.

24. Související životní situace a návody, jak je řešit:

25. Za správnost návodu odpovídá útvar:

odbor občanskosprávní, oddělení organizačních a správních agend

26. Za správnost návodu odpovídá pan/paní:

odbor občanskosprávní, oddělení organizačních a správních agend

Mgr. Jana Mašková, vedoucí oddělení

27. Návod je zpracován podle právního stavu ke dni:

01.07.2017

28. Kdy byl návod naposledy aktualizován nebo ověřena jeho správnost:

16.05.2018

29. Datum konce platnosti návodu:

Konec platnosti návodu není stanoven.

30. Případná upřesnění a poznámky k řešení dané životní situace:

Social Media Auto Publish Powered By : XYZScripts.com