Příjmení:Piegza
Jméno:Karol
Titul:
Pseudonym:
Datum narození:1899-10-09
Datum úmrtí:1988-02-03
Místo narození:Orlová-Lazy
Místo úmrtí:Jablunkov
Místo působení:Orlová, Lazy, Stonava, Jablunkov
Vymezení:pedagog, spisovatel, folklorista, fotograf, malíř, sběratel a spolkový činovník, etnograf, spoluzakladatel Śląskiego Związku Literacko-Artystycznego, jeden z tvůrců Święta Gorolskiego
Kategorie: kultura, školství, veřejná činnost,
Život:

Narozen v rodině horníka. Po ukonení docházky do základní školy absolvoval 4 třídy pol. gymnázia v Orlové a pak ho vzal otec na šachtu, aby ho uchránil před vojenskou službou. Bez otcova vědomí odešel na učitelský ústav v Bobrku, ale poč. r. 1917 byl odveden do vojska. Na konci r. 1918 se nemocný vrátil z italské fronty a pokračoval ve studiu na uč. ústavu, dohnal učivo a na podzim 1919 maturoval. Už od září téhož roku nastoupil první uč. místo v rodných Lazích, po 4 letech převzal místo učitele kreslení na pol. reálném gymnáziu v Orlové, kde zastupoval G. Fierlu, studujícího v Krakově. 1923 připravil s Gustavem Fierlou první výstavu malířských prací, uskutečnil první sběry národopisného materiálu. Po odchodu z Orlové byl jmenován ředitelem školy v Lazích a v této funkci pracoval až do 1. 9. 1938, kdy se stal ředitelem nově vybudované polské školy ve Stonavě. Poč. 1940 byl zatčen a odvezen do Dachau, pak do Mauthausenu. Na konci t. r. se vrátil a až do konce války byl úředníkem na nádraží v Orlové. Po osvobození odešel jako ředitel pol. základní školy do Jablunkova, kde působil až do odchodu do penze. V době jablunkovského působení začal publikovat samostatné práce, maloval, fotografoval. Od odchodu do důchodu se stále věnoval sběratelství, dokumentaci a studiu lid. kultury. V Jablunkově žil až do své smrti. K. P. své první zápisy z terénu publikoval již před 2. svět. válkou v časopise Ogniwo. Výtv. nadání uplatnil nejen jako učitel kreslení, ale také jako autor olejomaleb, studijních kreseb a fotograf. Před válkou byl jedním z organizátorů 1. výstavy tvůrců Záolší v Českém Těšíně (1926), stal se aktivním členem turistického spolku Beskid Śląski a Śląskiego Związku Literacko-Artystycznego. Po válce se opět činorodě zapojil do spolkového života, působil jako člen Sekcji Literacko-Artystycznej i Folkorystycznej PZKO a spolu s dalšími jejími členy připravil dvojdílnou národopisnou monografii Płyniesz Olzo. Vedle práce ped. a národopisné byl také malířem a básníkem, některé své básně vydal tiskem. Kreslířskou zručnost využíval mj. při dokumentaci lid. kultury, krajinu zachytil v nesčetných olejomalbách. K. P. svým příkladem ovlivnil řadu zájemců o tradici, dal podnět k dalším výzkumům. Podílel se na přípravě národopisných progamů, spolupracoval s muzei v regionu a red. časopisu Zwrot. 1948 inicioval a zorganizoval 1. ročník folklorních slavností polského etnika Gorolskie Święto, které se konají každoročně dosud. Jako součást národopisné dokumentace shromáždil sbírku keramiky, zejm. jablunkovské, vytvořil bohatý a zajímavý fotoarchiv. Po jeho smri nebyl fond zachován v celistvosti, stejně jako sbírka obrazů.

Literatura:Biografický slovník Slezska a severní Moravy. - D. 5. Ostrava, Ostravská univerzita 1998. 146 s. Málková, I, Urbanová, S. a kol.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945 - 2000). Olomouc, Votobia 2001. 367 s. Polscy artyści na Zaolziu 1945 -1995. Bielsko Biała, Muzeum Okręgowe 1995. 79 s. Kalendárium regionálních osobností (Havířov a okolí) 2003. Havířov, Městská knihovna v Havířově 2003. 63 s. Richter, L.: karol Piegza. In: Těšínsko, 2000, č. 3, s. 28-30
Social Media Auto Publish Powered By : XYZScripts.com