Tajemní pískající ptáci ruší noční i denní klid.

Píská vám v noci blízko domu nějaký pták a nedá se v noci usnout? Ještě horší varianta, jeden píská ve dne a druhý v noci. Co to je? Proč tak pořád píská? Nedá se s tím něco dělat? Tyto dotazy se často objevují mezi lidmi a v poslední době zaplňují stánky na sociálních sítích.

V noci sovy, ve dne káňata

Pokud pískají ptáci v noci, jedná se o mladé sovy. Pískavý hlas patří mláďatům kalouse ušatého. Je to jedna z našich nejběžnějších sov. Když hlas není pískavý, ale jakoby zastřený je to mladý puštík. A co sýček? Ten na severní Moravě skoro úplně vymizel a za posledních dvacet let klesla početnost sýčků o devadesát procent. V celém Česku podle aktuálního sčítání žije pouhých 130 párů a na Třinecku, Jablunkovsku a Těšínsku nezjistili ornitologové jediný pár, takže toho můžeme prakticky vyloučit.

Když slyšíme pískající ptáky ve dne, jsou to mláďata káňat lesních, jen v ojedinělých případech se může jednat o jestřáby nebo krahujce. Hlasy dravců a sov si můžeme poslechnout na stránkách skupiny pro výzkum a ochranu dravců a sov http://www.sovds.info/. Hlasy najdeme v sekci audiogalerie.

Proč pořád piští?

Mláďata ptáků včetně dravců a sov jakmile opustí hnízdo, ještě neumí pořádně létat a rozptýlí se po okolí. Rodiče je nějakou dobu dokrmují a podobně jako naše děti v pubertě tak i mláďata ptáků mají stále hlad a neustále se dožadují potravy. Jak jim dorůstají křídla, zlepšují se jejich letové schopnosti a postupně se učí sami lovit, stávají se méně závislými na rodičích. Než se osamostatní, trvá to nějakou dobu. U našich ptáků období žadonění končí zpravidla během měsíce srpna.

Velmi užiteční tvorové

Ačkoliv mláďata ruší noční či denní klid a pískání může jít opravdu na nervy, nesmíme zapomenout, že pochytají obrovské množství drobných hlodavců. Jejich hlavní potravou jsou hlavně hraboši, myši, norníci a puštíci jsou schopni ulovit i potkany. Dravci a sovy ročně „zachrání“ tuny zemědělských plodin, nebo množství sazenic v lesích před hlodavci a největší spotřebu potravy mají v době krmení mláďat. Tito tvorové  brání přemnožení hlodavců a čím je  hlodavců více, tím více je dravců a sov. Pokud se hlodavci přemnoží, sežerou nám úrodu a musí se proti nim zasahovat chemicky. To neprospívá ani přírodě ani nám samotným.

Dá se s tím něco dělat?

Je třeba trpělivost, i když se vyvedená mláďata mohou držet na jednom místě delší dobu, a své okolí pěkně potrápit, během srpna by měly hlasy už utichnout. Je to příroda a mláďata dělají jen to, co je naučily tisíce let evoluce a nevědí, že někomu mohou vadit. Navíc pískání mláďat může trvat měsíc nejdéle dva v roce, kdežto hluk, který si vyrábíme sami činností průmyslu a zejména dopravou nám nevadí, při tom ten je mnohem nebezpečnější našemu zdraví a s tím bychom měli opravdu začít něco dělat.

červenec 2017

autor: Křenek Daniel