Obojživelníci v okolí Těšína vymírají, zjistil průzkum

Celkem 16 lokalit zahrnující 36 drobných vodních ploch prozkoumali v okolí Českého Těšína odborníci z Českého svazu ochránců přírody Carpathia. Cílem průzkumu bylo zjistit, zda se obojživelníci na území našeho města ještě vyskytují, o které druhy se jedná, které lokality jsou pro ně nejvýznamnější a co je ohrožuje.  Obojživelníci jsou na celém světě nejohroženější skupinou obratlovců a silně ubývají i na našem území, okolí Českého Těšína nevyjímaje.

Situace je kritická.

Na území našeho města je tako skupina živočichů blízko vymření. To, co se při průzkumu podařilo najít, jsou už jen zbytky kdysi původně bohatých populací. Masový výskyt skokanů hnědých, tisíce táhnoucích ropuch nebo sbory rosniček, kuněk a skokanů z vodních ploch jsou dávnou minulostí. Některé druhy mají svou hojnost přímo v názvu jako např. ropucha obecná, čolek obecný, kuňka obecná. Druhový název „obecný“ znamená obecně či běžně se vyskytující, což dnes už neplatí.  Přestože se podařilo zjistit 8 druhů obojživelníků, počty rozmnožujících se jedinců jsou velmi nízké.  Z 16 kontrolovaných lokalit byl alespoň 1 druh zaznamenán na jedenácti lokalitách. Na pěti lokalitách ale nebyli zjištěni vůbec.  Nejvíce, tj. 9 lokalit bylo zjištěno u skokana hnědého a skokana zeleného.  Čolek obecný a čolek horský byl zjištěn jen na čtyřech, kuňka obecná a žlutobřichá na třech, ropucha zelená a rosnička zelená pouze na dvou a ropucha obecná pouze na jediné lokalitě. Ve všech případech se jedná o pozorování několika jedinců či desítek jedinců, larev či snůšek.  Populace jsou ohroženy natolik, že stačí, aby došlo k zániku  zbývajících lokalit a v okolí Českého Těšína některé druhy zcela vyhynou.  Osud obojživelníků v okolí našeho města mají v rukou majitelé drobných vodních ploch.

Za jejich úbytek může člověk

Obojživelníci potřebují k rozmnožování vodní prostředí a zbylou část života tráví v okolní krajině, které je pro ně také velmi důležitá.  Mezi hlavní příčiny úbytku patří odvodňování krajiny, ničení mokřadů, tůní, drobných vodních ploch, znečištění vody nedostatečně čištěnými odpadními vodami, ale i  používání pesticidů a umělých hnojiv na polích. V rybnících to jsou vysoké rybí obsádky, které dokáží zcela zdecimovat všechny obojživelníky i jejich prostředí. Dnes chce mít každý v rybníčku ryby a z řady míst je doloženo, že po zavedení intenzivního chovu ryb obojživelníci z rybníčků zmizeli. Protože v okolí nenašli další vhodná místa k rozmnožování, tak místní populace zanikly. Intenzivní zemědělské a lesnické hospodaření negativně ovlivňuje nejen vodní plochy, ve kterých se obojživelníci rozmnožují, ale i prostředí kolem nich, kde žijí dospělci. Např. pokud v okolí rybníčku vznikne pole, žáby přijdou o všechny úkryty. Ještě horší je časté kosení luk nízko u země,  při němž zahyne až 90 % ropuch ukrytých v trávě. Mnoho obojživelníků přijde o život pod koly aut během jarního tahu na rozmnožiště.  Nemalou daň si vybírají i sucha v posledních letech, jež dokáží zahubit celou novou generaci obojživelníků.  To málo, co přežije, pak ještě dorazí nemoci jako je obávaná chytridiomykóza  nebo predátoři.   Když se všechny negativní faktory sečtou,  není divu, že obojživelníci z naší krajiny mizí.

Jak jim pomoci?

Nezbytná je celková změna hospodaření v krajině.  Důležitá je obnova tůní, mokřadů, které mají  celou řadu dalších pozitivních funkcí a také ochrana těch stávajících. Kdo má na svém pozemku nějakou mokřinu, může vykopat  tůňku.  Stačí i 1-3 metry v průměru a hloubky do 1 metru. Pokud bude větší, jedině lépe, ale neměla by být hlubší než metr.  Je důležité, aby tůňka měla šikmé břehy.   Z tůně se strmými břehy obojživelníci mají problém vylézt a neuchytí se v ní ani vodní rostliny, které také potřebují. Obojživelníci osídlí i zahradní jezírko, ale pokud možno by v něm neměly být ryby nebo jen v malém množství.  Pokud se však zdržíte vysazování ryb a naopak vysadíte vodní rostliny, osídlí vodní plochu mnoho dalších organizmů, jako jsou vážky, klešťanky,  jehlanky, vodní berušky, různí vodní brouci a drobný vodní plankton.  Prostředí pro obojživelníky není vhodné vytvářet přímo v místech s velkým provozem aut v okolí a v blízkosti polí, kde  se používají umělá hnojiva  nebo se stříká  pesticidy.  Obojživelníci jsou součástí přírody a plní v ní nezastupitelné funkce, proto si naší pomoc zaslouží.

Daniel Křenek

červen 2019

autor: Křenek Daniel