Co bychom měli vědět o stromech

Zeleň odpradávna vytváří životní prostředí člověka. Tím jak člověk neustále stupňuje tlak na přírodu, je třeba si její funkce neustále připomínat. Význam zeleně stoupá ještě s faktem, že v našem regionu je nejhorší kvalita ovzduší v Evropě. Zeleň je také chráněna  naší legislativou. Cílem tohoto příspěvku je poukázat na význam zeleně, zejména stromů a na legislativu, která se k nim váže.

 Stromy jako lapači prachu a producenti kyslíku.

Stromy fungují jako účinné lapače prachu. Množství zachyceného prachu je úměrné velikostí koruny, ploše listů a také jejich povrchem. Kromě prachu stromy pohlcují oxid uhličitý a produkují kyslík. Např. 1 dospělý vzrostlý buk o listové ploše 1600 čtverečních metrů  uvolní  za den  1,75 kgkyslíku. Za vegetační období  takový strom zásobuje kyslíkem 10 lidí! Kromě produkce kyslíku stromy z atmosféry odčerpávají oxid uhličitý, který využívají při stavbě svých těl a při metabolických procesech. Stromy odeberou z atmosféry více oxidu uhličitého a vyprodukují více kyslíku  i přes to, že v noci, když neprobíhá fotosyntéza dýchají kyslík a produkují oxid uhličitý. Takový strom je  také účinným lapačem  prachu a jen za vegetační sezónu zachytí až 1 tunu prachu. Stromy nejvíce zachytávají právě obávaný jemný prach, který je lidskému zdraví nejvíce škodlivý. Při měření  prachu ve znečištěných oblastech bylo zjištěno, že v městských částech bez zeleně se množství prachových částic pohybovalo v rozmezí  10 000 – 12 000 na 1m3. Naopak v městských částech se stromy dosahovalo množství prachových částic hodnot kolem 3000 m3 .

 Stromy jako klimatické jednotky

Stromy hrají obrovskou roli při tvorbě klimatu. Největší účinek spočívá ve výparu vody, který je důležitý při vyrovnávání teplotních extrémů. Jeden  vzrostlý buk o zmiňované listové ploše dokáže v letním období odpařit  až  400 litrůvody, což vede k zvýšení vlhkosti v jeho okolí až o 10%.  Při vypaření uvedeného množství  vody se spotřebovává teplo, které v přepočtu na sluneční energii představuje 280 KWh. Výpar má za následek  ochlazování okolí a  pokles teploty může být až 3 stupně. Ještě více lze klimatický význam vegetace demonstrovat na následujícím příkladu: 1 habukového lesa odpaří  za den 25 000 – 30 000 litů vody a za celé léto je to až 3 600 000 litrůvody. Voda, která se přes den odpaří, v noci zase kondenzuje v podobě rosy. Při kondenzaci vodních par se pro změnu uvolňuje teplo, takže se zase vzduch ohřívá. Kromě výparu vody přijaté půdou, stromy při dešti zachycují vodu v korunách, kterou pak znovu odpaří. V průměru se např. pro les udává 5 litrůvody na 1m2 zachycených při dešti. Další význam spočívá ve zmírňování ohřívání povrchu. Tím, že stromy zastiňují prostor pod sebou, nedochází k jeho prohřívání. Zatímco při letním slunečném dni se asfaltová plocha rozpálí až na 60 stupňů °C, tak pod stromy se teplota půdy pohybuje kolem 20  stupňů °C. V letních obdobích za teplého počasí dochází k přehřívání měst vlivem velkého prohřívání zpevněných ploch, což vede ke změnám klimatického režimu krajiny, a následnému nárůstu klimatických extrémů. Dřeviny odpařováním vody a zastiňováním povrchu významně pomáhají při snižování teplotních extrémů v krajině.

 Tlumiči větru

Města tvořená velkým množstvím zpevněných ploch a malým zastoupením zeleně se v létě přehřívají. Z přehřátých ploch stoupá teplý vzduch vzhůru a na jeho místo se tlačí chladnější z okolí, čímž dochází k turbulenci vzduchu a víření prachu způsobených místními větry.  Stromy  zeslabují účinky větru nejen ve volné krajině, ale také ve městech, kde se rychlost větru zvyšuje zejména v dlouhých rovných ulicích.  Ke zpomalení větru a narušení jeho nepříznivých účinků jsou  zejména na zemědělské půdě používány větrolamy, které chrání zemědělskou  půdu před erozí. Rychlost větru klesá v krátké vzdálenosti už nejen před samotným stromem, ale zejména za ním.  Čím více stromů je vedle sebe, tím je účinek větší.  Např. u větrolamů se snížení rychlosti větru projevuje do vzdálenosti 20 – 25 násobku výšky stromů.

 Tlumiči hluku

Stromy dokáží díky své stavbě rostlinného těla pohlcovat i hluk.  I když tato funkce není tak významná a většího účinku je dosahováno až při větší větších plochách vegetace, je ve městech každé procento snížení hluku vítané.  Např. pás  lesa o šíři80 metrůtlumí hluk přibližně o 20 dB. Účinek  narůstá s velikostí účinné plochy listů a největší účinnost mají stromy s velkými listy naopak méně účinné jsou jehličnany.

 Zdravotní funkce

Kromě už výše uvedených funkcí stromy produkují fytoncidy, které přímo hubí některé choroboplodné zárodky nebo bakterie. Provedená měření ukazují, že v městském vzduchu bylo na 1m3 zjištěno 500 – 800 choroboplodných bakterií, kdežto v blízkém lese jen 40 – 50 v 1m3 vzduchu.  Některé fytoncidy vylučované dřevinami mají přímo blahodárný účinek na organizmus. Zeleň také působí  uklidňujícím dojmem. Stromy také ovlivňují množství  kyslíkových iontů ve vzduchu, které mají velký vliv na náš organizmus. Kladně nabité ionty mají prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví. Jsou příčinou bolesti hlavy, napomáhají rozvoji alergií, astmatu, deprese a dalších negativních účinků na zdraví. Tyto škodlivé ionty produkuje řada lidských vymožeností a nejvíce jich je ve městech a v uzavřených  budovách. Naopak záporně nabité kyslíkově ionty zase pozitivně působí na zdraví člověka. Ty  se zase ve městech vyskytují jen minimálně a jejich množství se pohybuje kolem 100  - 200 na cm3 a naopak v lese je jich 1000 – 2000 na cm3.

 Stromy jako alergeny

Mnoho lidí žádá o kácení stromů, protože jsou alergici a vadí jim kvetoucí dřeviny. Jedněm vadí břízy, dalšímu zase lípy atd. Všechny běžně se vyskytující druhy dřevin  způsobují alergie. Je třeba si uvědomit, že alergie je civilizační choroba a za alergie nemohou stromy, ale nezdravý životní styl a  vypuštění obrovského množství škodlivin do životního prostředí, které se  dostávají do lidského organizmu. V našem regionu je nejvíce škodlivin  v ovzduší. Snížená imunita organizmu tak snadno vytvoří alergii na další a další látky, které jsou i přírodního původu jako je např. pyl stromů.  Stromy nám naopak pomáhají tyto škodlivé látky (např. prach) zachytávat. Je už celá řada vědeckých studií, které jasně prokazují, že ve znečištěných oblastech je mnohem větší výskyt alergií než v oblastech, kde je čistý vzduch a vyšší podíl zeleně.  Pokud bychom měli ke stromům přistupovat jako nežádoucím alergenům, tak musíme vykácet všechnu zeleň.

 Stromy jako živé zahrady

Strom je živý organizmus a na stromech je existenčně vázáno velké množství živočichů  a také rostlin a hub. Na kůře žijí  různé druhy řas, mechů a  zejména v horách i zajímavá společenstva  lišejníků.  Na stromy je vázána celá řada hmyzu, na které jsou zase navázáni další živočichové jako jsou ptáci, kteří je využívají jako zdroje potravy. V  dutinách  stromů se kromě některých druhů ptáků rozmnožují  netopýři  a někteří drobní savci.  Starý strom s dutinami a trouchnivým kmenem je hotovou zoologickou zahradou. Dutiny, suché větve, houbové infekce vnímáme na stromech jako negativní jevy a takové stromy považujeme za nemocné, příroda vidí zcela jinak. V odumřelém stromě se vyvíjí celá řada druhů hmyzu a jiných bezobratlých. V jednom starém dubu bylo  zjištěno až 100 druhů organizmů. Dokonce někteří brouci  jsou tak specializovaní, že žijí jen v určitých vrstvách různě narušeného dřeva. Když takový starý strom spadne,  uvolní se živiny zpět do půdy a  zlepší se  tak půdní vlastnosti. Starý nebo odumřelý strom je armádou různých organizmů a  přírodními procesy  postupně dokonale zužitkován.

 Kácení stromů

Povolení ke kácení dřevin  se vztahuje na kácení dřevin rostoucích mimo les. Kácení v lesích upravuje zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně některých zákonů a vztahuje se na ně jiný režim upravený tímto zákonem. Každý, kdo má les,  hospodaří podle lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy, která mj. určuje kdy a kolik je možné v lese kácet.

Kácení dřevin mimo les upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Mezi dřeviny rostoucí mimo les patří např. dřeviny v zahradách sadech, na zemědělské půdě, v intravilánu obcí atd.

 Kácení v zahradách je možné bez povolení, neplatí to však pro všechny zahrady.

Zahradou se myslí pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a uzavřený veřejnosti. V takových zahradách je možné kácet jakékoliv dřeviny bez povolení. Naopak kácet bez povolení nelze v zahradách u chat, rekreačních objektů, zahrad ve volné krajině nebo zastavitelných plochách.

 Povolení ke kácení  je   třeba u dřevin rostoucích ve volné krajině a v intravilánu obcí mimo zahrady.

Povolení ke kácení dřevin je nutné  u dřevin rostoucích mimo zahrady, pokud má  daná dřevina ve výšce 130 cm  obvod kmene  (nikoli průměr!)  80 cm a větší. Pokud taková dřevina má menší obvod než 80 cm ve výšce 130 cm, nepodléhá povolení.   Povolení vyžaduje také kácení zapojených porostů dřevin tj. i  mladých stromů a keřů,  dosahuje-li jejich plocha  40 m2 a více.   Např. máme-li na louce nebo pastvině zapojený porost náletových dřevin nebo keřů o ploše 5x8m2 , tj. 40m2 , už musíme žádat o povolení. O povolení ke kácení dřevin je nutné žádat příslušný městský nebo obecní úřad. Ze zákona o ochraně přírody vyplývá, že vlastník pozemku je vlastníkem stromu, nikoliv ten, kdo takový strom vysadil. O povolení ke kácení  dřeviny může žádat pouze vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka.

 Pro kácení dřevin musí být zákonný důvod.

Za zákonný důvod nelze považovat padání větví listí, plodů nebo stínění, jak je občany často udáváno. Za důvod ke kácení může být ohrožení bezpečnosti osob a  majetku např. vlivem špatného zdravotního stavu, realizace  nějaké stavby  atd.   Vlastník je také povinen se o strom starat tak, aby na něm nebyly suché  nebo poškozené  větve, které ohrožují bezpečnost.

 Kdy kácet

Vyhláška říká, že kácení se provádí zpravidla v době vegetačního klidu, což je v podstatě  během zimního období. Důvodem, proč je kácení omezeno mimo vegetační dobu, je zejména to, že stromy představují prostředí pro hnízdění řady druhů ptáků, poskytují rozmnožovací úkryty netopýrům a žije v nich  mnoho dalších organizmů. Většina ptáků hnízdí od dubna do poloviny až konce července. Netopýři, kteří se rozmnožují v dutinách stromů, se v nich zdržují zpravidla do konce srpna.  Pokácení stromu s hnízdem nebo kolonií netopýrů je porušením zákona o ochraně přírody, za které je možné  udělit i nemalou pokutu. Ačkoliv vyhláška přímo nenařizuje kácení v době vegetačního klidu, je lepší s kácením počkat alespoň do podzimu. Pokácení stromu, kde se nachází  kolonie samic netopýrů s mláďaty nebo hnízdo sýkorek, není jen porušením zákona, ale je značně bezohledné.

 Povolení nepotřebujeme k ořezu dřeviny

Ořez dřevin, ať už ze zdravotních nebo bezpečnostních důvodů, nevyžaduje povolení. Výjimku tvoří pouze památné stromy,  kde je nutné stanovisko orgánu ochrany přírody. Ořez dřevin je péčí o dřeviny ve smyslu § 7 zákona o ochraně přírody.  U  ošetřování dřevin se doporučuje jedno pravidlo, řezat méně a častěji, než jednou a radikálně. Ořezem nesmí dojít k poškození dřeviny, které by  vedlo k jejímu znehodnocení nebo úhynu.

 Odpovědnost za stromy

Je zřejmé, že ve městech  a obcích  nebo tam, kde je velký pohyb osob, je třeba stromy  pečlivě  sledovat a ošetřovat hlavně z důvodu bezpečnosti. Mnohdy i krásné  staré stromy je nutné z důvodu bezpečnosti  a špatného zdravotního stavu  pokácet. Když na někoho spadne větev z dřeviny rostoucí mimo les, je za případnou újmu zodpovědný vlastník dřeviny, při tom platí, že vlastníkem dřeviny je majitel pozemku, na kterém dřevina stojí a to i přes to, že strom vysadil někdo jiný. Ošetřování stromu je povinností vlastníka a ten nese odpovědnost za stav dřeviny a případné škody.

V lese je situace poněkud odlišná. Z § 19 lesního zákona vyplývá, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, takže když na Vás spadne suchá větev a zraní Vás, je to Vaše osobní odpovědnost. V lesích a v otevřené krajině, kde nehrozí nebezpečí úrazu, se nemusíme bát nechat starý doupný strom nebo i suchý strom. Pozor, nesmí však jít o souše, které vznikly po napadení  kůrovcem nebo jiným kalamitním škůdcem. Staré  a suché stromy jsou odpradávna součástí přírody  a mají  v ní svoji nezastupitelnou úlohu.

Stromy tvoří neodmyslitelnou součást životního prostředí člověka a bez jejich existence se neobjedeme. Než nějaký strom pokácíme, měli bychom se nejprve zamyslet nad  jeho funkcemi a pak teprve jednat. Pokud už strom musíme pokácet, měli bychom pokud možno vysadit nový.

duben 2016

Literatura:

Reichholf J., (1999): Životní prostředí, Ekologie lidských sídel, IKAR Praha, ISBN 80-7202-503-1

Mezera A. a kol. (1979): Tvorba a ochrana krajiny, Státní zemědělské nakladatelství

http://tvoje-zdravi.webnode.cz/zajimave-informace/zaporne-ionty-a-nase-zdravi/

autor: Křenek Daniel