Bříza není žádný plevel

Je to plevel, je třeba ji pokácet! Zní z úst řady občanů, když se mluví o bříze, a to je také častým důvodem, proč občané úřady žádají o její pokácení.  Při tom bříza je velmi šlechetná dřevina, jen lidská hloupost z ní zcela neprávem udělala obtížný plevel.

Chrání půdu a připravuje ji pro les

Bříza má v přírodě nezastupitelné místo.  Když přijde kalamita a nastane rozvrácení lesa, např. jej sežere kůrovec, vyvrátí vichřice či spálí požár nebo je les vykácen, dojde k obnažení půdy, kterou prudké deště a vítr rychle odnese pryč. Bříza produkuje velké množství lehkých semen a velmi brzy nalétne na takto poškozené místo, aby co nejdříve zabránila odnosu půdy, ztrátě živin a půdního humusu. Opadem listí obsahujících vápník snižuje kyselost půdy, což je významné zvláště v našem kraji, kde jsou chudé a kyselé půdy. Zlepšuje její vlastnosti a připravuje půdu pro růst nových stromů.   Bříza má měkký stín, který propouští hodně světla a pod její ochranou mohou zdárně odrůstat nové stromy. Tím, že je krátkověká dřevina, z lesního porostu časem zmizí a uvolní místo dřevinám dlouhověkým, jakými jsou např. dub, buk, jedle, habr, atd.  Hlavně v minulosti lesníci břízy vyřezávali, jakmile se někde objevila. Dnes už i ti přišli na to, že bříza je prospěšná a v porostech se do určitého věku ponechává. V Německu ji na některých lokalitách dokonce pěstují jako cílovou dřevinu. Díky ochranným vlastnostem je bříza zařazena mezi tzv. pionýrské, přípravné, meliorační a zpevňující dřeviny.

Dokáže neuvěřitelné

Bříza je neskutečně houževnatá dřevina a dokáže růst na zcela extrémních stanovištích, jako jsou skály, sutě, bažiny nebo dokonce i na střechách domů v mechu či okapech. Objevuje se všude tam, kde je volný prostor a stačí ji jen minimum půdy, aby mohla vyklíčit. V oblasti Ostravsko-Karvinska patří mezi nejrozšířenější dřevinu na výsypkách a haldách. Tyto plochy velmi rychle osídlila a z těžbou zničené šedivé a mrtvé krajiny ji zase přetváří na zelenou a živou. Bříza je odolná i vůči znečištěnému ovzduší a na rozdíl od ostatních dřevin se jí velmi dobře daří i ve městech a na zasolených půdách kolem cest. Na severu Evropy, kde jsou drsné klimatické podmínky a nic jiného tam neroste, vytváří přirozené březové lesy. Pro její houževnatost se hodí k rekultivacím obtížně ozelenitelných ploch. Rekultivace pomocí břízy je totiž efektivnější a hlavně mnohem levnější.

Zoologická zahrada

Na břízu je vázána celá řada druhů hmyzu a také ptáků, kteří se živí jejími semeny nebo pupeny. Její ohebné větvičky využívají ptáci pro stavbu hnízd. Když břízy zestárnou, tesají do nich strakapoudi dutiny, ve kterých následně zahnízdí sýkorky, nastěhují se do ní netopýři nebo jiní drobní savci. Když strom spadne, dřevo se brzy rozloží, vytvoří velmi potřebný půdní humus a živiny třeba i těžce vydobyté ze skalního podkladu poskytne dalším stromům a rostlinám.

Houbařský strom

Pod břízou roste velké množství nejrůznějších hub, z nich zejména křemenáči, kozáci a dokonce i praváci patří mezi oblíbené a velmi často sbírané houby. Najdeme pod ní i holubinky, lišky ale i pestrou škálu zajímavých nejedlých hub.  Břízu má oblíbenou dnes stále vzácnější orchidej vemeník dvoulistý.

Bříza jako alergen

Občané nenávidí břízu zvláště pro to, že je silným alergenem a je z ní nepořádek. Je nutné si uvědomit, že alergie je civilizační choroba posledních desetiletí způsobená znečištěným životním prostředím,  špatnou životosprávou a špatným stylem života.  Lidé dnes mají alergii na všechno, spíše měně je už těch, kteří žádnou nemají. Není možné se k břízám stavět tak, že je pokácíme, protože je to alergen. Alergenní  jsou všechny stromy, ale třeba i trávy, a pokud bychom začali kácet břízy, museli bychom  rovnou zklikvidovat  všechnu zeleň a tím bychom si své životní prostředí zničili zcela. Břízy na druhou stranu kromě životodárného kyslíku produkují prospěšné silice karyofylen, ylangen a také α-betulenolacetát a β-betulenol, patřící mezi fytoncidy, které hubí choroboplodné zárodky.

Bříza jako léčivka

Má v léčitelství široké uplatnění díky široké bohaté léčivých látek, obsahuje silice, třísloviny,  flavonoid hyperosid, kvercetin, betulosid a různé cukry.  Využívají se zejména její listy, pupeny kůra nebo i tzv. březová voda. Užití je k léčení revmatizmu, ledvin močových cest, má detoxikačí  účinky,  je možné ji použít také na léčbu otoků a pomáhá také pro boji s nadváhou. Cukernatá březová voda se využívá jako vlasové tonikum a pomáhá v boji proti lupům a posiluje vlasové kořínky a pokožku.  Dnes je na trhu k dostání celá řada nejrůznějších medikamentů z břízy až třeba po běžně známý březový šampón. Informací o léčivých účincích břízy a medikamentech je dostatek na internetu.

Dobrý pomocník

Dřevo se sice zcela nehodí k výrobě nábytku, ale i přes to se v některých severských státech z ní nábytek vyrábí. U nás se z dřeva vyrábí nejrůznější vázy, hrníčky, svícny nebo různé ozdobné prvky.  V severských zemích, kde je bříza hojnější, se využívá k výrobě dýh a překližek.  Snad každý zná ještě dříve široce rozšířené březové metly, nebo nejrůznější kolíky.  Dřevo se  v minulosti využívalo i v kolařství. Dřevo velmi dobře hoří i za mokra, proto je využíváno jako palivové dříví. Nevýhodou je vyšší obsah dehtu, který ucpává komín.  Březová kůra se výborně hodí na rozdělání ohně a dá se na ní třeba napsat i tajný vzkaz.  Březové větve se s oblibou využívají i v saunování.

Mytologický význam

Je spojována se světlem, nadějí, novým počátkem, bývá také symbolem jara. Keltové ji považovali za strom bohyně Ingrid, Slované ji zasvětili bohyni Vesně, nebo Římané Venuši. Je také spojena s ženskou polaritou.  Březové metly se používaly i na pomlázku nebo ve Slezsku se větve používaly jako Gojiček. Nejvíce ji uctívali Keltové.

Bříza v umění

Najdeme ji na mnoha obrazech krajiny, v nichž tvoří velmi častý dekorativní prvek. Větve nebo kůra se využívají při různých dekoracích, např. nazdobené větévky jsou častým obchodním artiklem v předvánočním období.   Objevuje se v básních např. v  „Máji“ Karla Hynka  Máchy, známá je také báseň Vítězslava Hálka „Vyběhla bříza běličká“, a dalších.  Nechybí ani v písních, např. v lidové písni „Bříza zelená“, v podání Anety Langerové  je známá píseň „Bříza“, nebo v podání Jaroslava Hutky píseň „Stůj břízo zelená“ a snad každý zná píseň z pohádky Tři oříšky pro popelku  v podání Karla Gota „Kde pak ty ptáčku hnízdo máš“ v níž najdeme  břízu v druhé a čtvrté  sloce – „Hej břízo bílá, skloň se níž“. Spíše pamětníci budou znát polský film „Březový háj“.

Bříza v názvech

Podle břízy najdeme celou řadu názvů např. obec Březová, Horní Bříza, Vlachovo Březí, někteří  cestovatelé možná znají  Autokemp  Březový háj, existuje ulice Březová,  snad každý zná měsíc březen a bříza je i méně běžné příjmení. Její význam podtrhuje to, že je národním stromem Ruska.

Bříza není žádný plevel, ale ušlechtilá,  pionýrská, meliorační a zpevňující  dřevina  s mnohostranným využitím. Než na ni nadávat, měli bychom začít lépe využívat jejich předností, hledat v ní inspiraci a pochopení.

březen 2017

autor: Křenek Daniel
Social Media Auto Publish Powered By : XYZScripts.com