Příjmení:Michejda
Jméno:Tadeusz
Titul:MUDr.
Pseudonym:
Datum narození:1879-09-26
Datum úmrtí:1956-05-18
Místo narození:Návsí
Místo úmrtí:Warszawa (Polsko)
Místo působení:Těšín, Kraków, Praha, Vídeň, Horní Suchá, Działdowo, Gorzów Wielkopolski, Warszawa
Vymezení:lékař, senátor Polské republiky, poslanec a ministr zdravotnictví PLR
Kategorie: veřejná činnost, zdravotnictví,
Život:

Syn Franciszka, bratr Władysława Michejdy. Absolvoval německé gymnázium v Těšíně. Jako student gymnázia byl členem tajné mládežnické organizace "Jedność". 1899 - 1906 studoval na lékařské fakultě v Krakově a Praze, 20. 3. 1906 promován v Krakově MUDr. Absolvoval rovněž vojenské lékařské školení ve Vídni. V době vysokoškolských studií byl předsedou akademického sdružení polských studentů v Praze Ognisko a také předsedou akademické organizace Znicz. V Krakově pracoval v Towarzystwie Wzajemnej Pomocy Uczniów UJ (Sdružení vzájemné pomoci studentů JU), 1903 předsedou. Po studiích působil jako asistent ve vídeňských nemocnicích (1906 - 1910), poté do dobu jednoho roku byl městským lékařem v Tuchowě koło Tarnowa (Polsko). 1911 se jako odborný lékař hornické bratrské pokladny (Spółki Brackiej Górniczej) vrátil na Těšínsko. Vedle toho působil jako místní lékař v Horní Suché. Na těšínském Slezsku působil 10 let, s výjimkou období 1914 - 1915, kdy byl lékařem u vojenského pluku v Krakově. Na Těšínsku se angažoval v činnosti společenských, kulturních a politických organizací. Byl členem hlavního výboru Matice školské (Macierz Szkolna), předsedou polské tělovýchovné společnosti Sokol (Polskie Towarzystwo Gimnastyczne "Sokół"), předsedou provinčního sekretariátu (Sekretariat Kresowy), hájícího polské hospodářské zájmy. Stál v čele společnosti, která vydávala "Dziennik Cieszyński", angažoval se v družstevním hnutí a byl členem Ligi Narodowej (kolem 1917). Účastnil se odzbrojení rakousko-uherských vojsk na Těšínsku. 1918 byl členem Rady Narodowej dla Księstwa Cieszyńskiego (Národní rady pro Knížectví těšínské). 1919 z pověření polského Hlavního plebiscitního výboru (Główny Komitet Plebisctowy) stál v čele plebiscitní akce na Těšínsku. Po připojení části těšínského Slezska k Československu se přestěhoval do Działdowa (Polsko), kde působil jako okresní lékař. Zastával řadu důležitých kulturních a společenských funkcí. Politicky se angažoval od 1921 v Dělnické národní straně (Narodowa Partia Robotnicza - NPR). Po květnovém puči v Polsku rozhodně podpořil antisanační křídlo uvnitř NPR. 1930 - 1935 byl senátorem. 1937 získal místo vrchního lékaře u všeobecné pojišťovny v Gorzowě Wielskopolskim (Polsko). Po sjednocení NPR s křesťanskou demokracií (Chreścijańska Demokracja) a Svazem Hallerovců (Związek Hallerczyków) a vzniku jednotné Strany práce (Stronnictwo Pracy - SP) byl Tadeusz Michejda členem ústřední rady a hlavního výboru SP. Po válce dosáhl svých největších politických úspěchů. 25. 3. 1946 byl zvolen předsedou ústřední rady SP. Byl poslancem zákonodárného sněmu (Sejm Ustawodawczy) a od 8. 2. 1947 do 10. 1. 1951 ministrem zdravotnictví, poté ministrem bez portfeje. Autor mnoha drobných populárních článků z oboru zdravovědy. Dvakrát ženat, v prvním manželství s Annou, roz. Kuhnelovou (od 1909, +1948), v druhém od 1950 s Helenou, roz. Filińskou Stawińskou. Zemřel ve Varšavě, pochován v Krakově na Rakowickém hřbitově.

Literatura:Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada, sešit 1. (13). Ostrava, Ostravská univerzita 2000. 115 s.
Social Media Auto Publish Powered By : XYZScripts.com