Ondřej (Andrzej) Paulini

Pocházel z Horních Uher, byl synem učitele, pozdějšího bystřického duchovního. Po absolvování teol. - fil. studií v Jeně (1791 - 1795) se stal vikářem u svého otce v Bystřici nad Olší (1795 - 1805) a po jeho smrti převzal jeho úřad (1805). V té době se oženil. Zastával významnější církevní funkce - 1811 byl jmenován slezským seniorem a 1827 superintendentem pro Moravu a Slezsko. Jako správce jednoho z největších těšínských evangelických sborů veškeré úsilí zaměřil na výstavbu nového kostela. Už od 1808 shromažďoval stavební materiál a 1811 začal s výstavbou. Nový kostel byl vysvěcen 21. 9. 1817. Nedostatek financí pozastavil další práce, úprava a výzdoba kostela byla prováděna až od 1821. Tehdy byly přistavěny schody, 1824 byly pořizeny varhany a 1826 postaven kolem celého kostela plot. Kázání O. Paulini byla náročná a často nenacházela příjemce. Do povědomí slezského lidu se zapsal jako autor první polské příručky pro výuku náboženství ve Slezsku - Nauka ewangelii Chrystusowej (1818), která byla používána v ev. školách až do konce 19. stol.