Příjmení:Ondrusz
Jméno:Józef
Titul:
Pseudonym:
Datum narození:1918-03-18
Datum úmrtí:1996-05-27
Místo narození:Darkov u Karviné
Místo úmrtí:Darkov (m. č. Karviné)
Místo působení:Ostrava, Karviná, Český Těšín
Vymezení:učitel, školní inspektor, spoluautor učebnic pro polské menšinové školy v býv. Československu, redaktor, spisovatel, folklorista
Kategorie: kultura, školství,
Život:

Po celý život byl J. Ondrusz spojen s Karvinskem: ve Fryštátě absolvoval měšťanskou školu, zde také působil jako učitel (ped. vzdělání získal na učitelském ústavu ve Slezské Ostravě). Rodné prostředí opustil jen nedobrovolně a na krátkou dobu po zákazu výkonu učitelské profese z polit. důvodů na území Československa (proto působil v Polsku). Redigoval časopis určený polským dětem na českém Těšínsku Jutrzenka, do nějž sám přispíval (psal také do řady jiných periodik: Ogniwo, Głos Ludu, Kalendarz Śląski, Literatura Ludowa aj.). Byl vášnivým sběratelem knih, ex libris, hmotné lidové kultury a lidové slovesnosti. Na Těšínsku je J. Ondrusz znám především jako autor sbírek přísloví, povídek, vyprávění pro děti. Sbírka vyprávění ze Slezska - Godki śląskie obsahuje celkem 60 jeho textů a desítky ilustrací Gustawa Fierly. Jde o autorsky upravené původně ústní texty různého typu. Jazykem formulací pocházejících od autora je spisovná polština, zatímco vlastní náměty jsou lidové a přímá řeč postav je nářeční. V povídkách se objevuje mj. postava Pusteckého, typická pro hornické prostředí, populární postava vodníka - "utopca", dále postava moudrého bači - lidového filozofa, postavy legendární (Bolko, Leszko, Cieszko), ale také historické (Katarzyna Sydonia / Kateřina Sidonie; Ondraszek Ondráš). Sbírku povídek s názvem Śląskie opowieści ludowe tvoří celkem 113 krátkých až středně dlouhých textů vyprávěných v nářečí více než čtyřiceti různými vypravěči, k nimž patřily i ženy z autorova příbuzenství - jeho maminka a babička. Některé z textů inklinují k žánrům typu podání a legenda a nejspíš byly těmito folklorními útvary skutečně inspirovány (vysvětlují původ některých objektů na těšínsku či různých jevů v přírodě - tzv. etiologické texty). K nim mají blízko vzpomínky na "staré časy", v nichž se zrcadlí lidová interpretace skutečnosti. V jiných textech vystupují magické/démonické postavy, nadpřirozené bytosti (v těchto případech jde o převahu cizích, tedy migrujících syžetů). Výraznou kategorii textů tvoří historky a anekdoty o Cikánech, oslavující jejich životní filozofii, chytrost a smysl pro humor. Texty jsou sondou do dřívějších společenských poměrů a struktury místního obyvatelstva, a to jak v průmyslové části Karvinska a Bohumínska, tak v oblasti zemědělské, hornaté, tedy na širším Třinecku a jablunkovsku. Vystihují vztah vypravěčů k základním životním hodnotám, jejich cit pro spravedlnost, jejich specifickou vizi světa. Z jazykového hlediska je zajímavá míra stylizace výpovědí. Přestože nejde o fonetické transkripce ústních projevů, autentická mluva je zachycena poměrně věrně, je respektována nářeční flexe včetně morfologizovyných jevů fonologické povahy, a samozřejmě nářeční slovní zásoba. Texty jsou psány polským pravopisem. Bibliografie: Przysłowia i powiedzenia ludowe ze Śląska Cieszyńskiego. Český Těšín, PZKO 1954. Przysłowia i przymówiska ludowe ze Śląska Cieszyńskiego. Wrocław, PTL 1960. Godki Śląskie. Český Těšín, PZKO, 1. vyd. 1956, další vyd. 1973, 1974 a 1977, Ostrava, Profil. Śląskie opowieści ludowe. Ostrava, Krajské nakladatelství 1963. Proza ludowa górników karwińskich. Český Těšín 1974. Wspominki okupacyjne. Český Těšín 1981. Cudowny chleb. Warszawa, LWS 1984, vyd. pro nevidomé Warszawa 1986. O ptaszku Złotodzióbku i inne bajki. Warszawa, Nasza księgarnia 1986.

Literatura:Biografický slovník Slezska a severní Moravy. - Nová řada, sešit 7. (19.). Ostrava, Ostravská univerzita 2005. 159 s. Málková, I., Urbanová, S. a kol.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945 - 2000). Olomouc, Votobia 2001. 367 s. Kubiczek, J.: Zaolziański Kolberg. In: Głos Ludu, 27.5.2006, s.5.
Social Media Auto Publish Powered By : XYZScripts.com