Příjmení:Michejda
Jméno:Jan
Titul:
Pseudonym:
Datum narození:1853-07-18
Datum úmrtí:1927-05-14
Místo narození:Albrechtice (okr. Karviná)
Místo úmrtí:Skoczów (Polsko)
Místo působení:Těšín, Krakov (Polsko), Vídeň, Cieszyn
Vymezení:říšský, zemský a komunální politik, advokát
Kategorie: průmysl a podnikání, veřejná činnost,
Život:

Do zemského sněmu zvolen za venkovskou kurii Bílsko (1890-1918 resp. 1916). Pocházel z rolnické rodiny Franciszka Michejdy a Anny, roz. Czech. Byl mladším bratrem Franciszka a starším Jerzyho, významných postav Těšínska. Vystudoval evangelické gymnázium v Těšíně. Práva studoval v Krakově (Polsko) a ve Vídni, kde získal 1877 titul doktor práv. 1882 si otevřel advokátní praxi v Těšíně. Jeho společenské postavení a činnost bratra Franciszka mu otevřely cestu do společenských a národnostních institucí. Od 1890 se věnoval politice, tehdy byl také zvolen do slezského zemského sněmu. Byl představitelem česko-polské spolupráce v Těšínském Slezsku. 1901 založil v Těšíně polský "Sokół". 1908 podporoval český státoprávní program. V tomto roce se stal předsedou klubu českých a polských poslanců. 1901 a 1911 byl zvolen do říšské rady, kde byl členem Polského kruhu a získal si zde i důvěru haličských polských poslanců. Zkušenosti i politický takt mu získaly přízeň českých i německých politiků. V říšské radě byl po jistou dobu členem parlamentní komise Polského kruhu a zastával zde post místopředsedy. Jeho zásluhou bylo postátněno polské soukromé gymnázium v Těšíně a vytvořeny rovnoprávné polské třídy na německém učitelském ústavu tamtéž. Společně s bratrem Franciszkem založil 1906 "Polskou národní stranu" a byl jedním z předních představitelů "Polského národního sjednocení", které vzniklo 1911. Za 1. světové války pracoval spolu s J. Londzinem ve fóru Polského kruhu na podpoře národnostních práv polského obyvatelstva v Těšínském Slezsku v případě odtržení Haliče. Po rozpadu monarchie se stal jedním z představitelů Národní rady těšínského knížectví a v lednu 1919 náčelníkem zemské vlády Těšínského Slezska. Po invazi československé armády na Těšínsko byl uvězněn, ale na popud T.G.Masaryka propuštěn. Po ukončení československo-polského konfliktu na Těšínsku jej varšavská vláda jmenovala komisařem části Těšínska, které zůstalo v Polsku. V prosinci 1922 byl zvolen starostou Cieszyna, tuto funkci zastával až do své náhlé smrti, ke které došlo nedaleko Skočova při slavnosti otevření dráhy Skočov - Chybie (Polsko) v květnu 1927.

Literatura:Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada, sešit 8. (20) Supplementum. Ostrava, Ostravská univerzita 2006. 111 s. Budziciele i zwierzchnicy. In: Zwrot 2008, č. 11, s. 42-42.
Social Media Auto Publish Powered By : XYZScripts.com