Příjmení:Świeży
Jméno:Świeży
Titul:
Pseudonym:
Datum narození:1839-10-12
Datum úmrtí:1902-10-22
Místo narození:Kończyce Wielkie (Polsko)
Místo úmrtí:Těšín
Místo působení:Těšín, Olomouc, Vratimov, Bielsko, Vídeň
Vymezení:katolický kněz, účastník národního hnutí na těšínském Slezsku
Kategorie: veřejná činnost,
Život:

Pocházel z chudé rolnické rodiny. Otec Józef nejenom, že měl malou hosp. usedlost, ale ještě ji vedl špatně. Proto rodina žila na hranici bídy. V obecné škole díky svým předpokladům na sebe brzy upoutal pozornost učitelů, kteří přesvědčili rodiče, aby syn chodil do školy v Těšíně. Tam také pokračoval ve vzdělání na něm. katolickém gymnáziu. Protože nemohl počítat s pomocí rodiny, musel vystačit s občasných korepeticí. Gymnázium ukončil z vyznamenáním a poté studoval teologii v Olomouci. Tady se už nepotýkal s finančními problémy, protože v Olomouci měl zajištěno bezplatné ubytování. Po ukončení studií v r. 1865 byl vysvěcen na kaplana a ujal se práce ve vratimovské farnosti nedaleko Ostravy. Záhy však odešel na faru do Bielska. V r. 1872 byl katechetou něm. evang. gymnázia v Těšíně. Po příchodu do Těšína se angažoval ve spol. a polit. činnosti, byl jedním ze zakladatelů kat. kulturně osvětového sdružení Dědictví blahoslaveného Jana Sarkandera, vzniklého v r. 1883, v němž zastával funkci předsedy. 1878 získal poslanecký mandát do zem. sněmu, v němž působil až do r. 1900. Ucházel se také o poslanecký mandát do Říšské rady v r. 1897, ale neshody v pol. národním hnutí kvůli vyznání znemožnily jeho volbu. Částečné uvolnění napětí mezi kat. a evang. táborem mu později umožnilo (1885) volbu do Říšské rady, jejímž byl členem do roku 1900. Ve Vídni vstoupil do Polského kruhu, ale haličští poslanci nepodporovali jeho návrhy na zlepšení situace pol. a čes. obyvatelstva na těšínském Slezsku. Zvlášť výrazně se to projevilo v r. 1897, kdy vláda K. Badeniho odmítla přiznat právo veřejnosti pol. soukromému gymnáziu v Těšíně. I. Świeży tehdy vystoupil na krátkou dobu z Polského kruhu. Kromě účasti v Polském kruhu oficiálně podporoval ve fóru Řišské rady čes. hist. práva ve vztahu k těšínskému Slezsku. Nebál se také spolupráce s čes. politiky mimo Slezsko. Důkazem byla jeho účast na sjezdu čes. poslanců Říšské rady 1892. Snahu I. Ś. o udržení přátelských vztahů na těšínském Slezsku čes. strana ocenila. Po jeho smrti klub čes. poslanců v Říšské radě v prosinci 1902 zaslal organizárorům pohřbu telegram, ve kterém je charakterizován jako "nezlomný zastánce česko. -pol. solidarity". Mimo práce v parlamentě se aktivně angažoval v pol. národních institucích ve Slezsku, zastával funkci předsedy Związku Śląskich Katolików, který vznikl 1883. Dokázal si získat vysokou autoritu i mezi evangeliky a zasloužil se tak ve velké míře o zlepšení vztahů mezi vyznáními. Po smrti P. Stalmacha 1891 se stal také předsedou Macierzy Szkolnej (Matice školské) pro těšínské knížectví. V r. 1900 pro špatný zdravotní stav se neucházel o poslanecký mandát do Říšské rady a zem. sněmu. Zřekl se teké funkcí ve Związku Katolików Śląskich a Matici školské. V posledních měsících života žil převážně mimo těšínské Slezsko. Vycestoval za účelem léčení na delší dobu do Abcházie a pak navštívil Palestinu a Egypt.

Literatura:Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada, sešit 8. (20) Supplementum. Ostrava, Ostravská univerzita 2006. 111 s. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. - D. 4. Opava-Ostrava, Optys 1995. 148 s.
Social Media Auto Publish Powered By : XYZScripts.com