Příjmení:Michejda
Jméno:Franciszek
Titul:
Pseudonym:
Datum narození:1848-10-03
Datum úmrtí:1921-02-12
Místo narození:Albrechtice
Místo úmrtí:Návsí (m.č. Jablunkova)
Místo působení:Těšín, Vídeň, Bielsko-Biała, Návsí
Vymezení:evangelický duchovní
Kategorie: veřejná činnost,
Život:

Syn Franciszka Michejdy, bratr Józefa, Karola, Pawła, Jerzego. Po ukončení školní docházky v evangelické škole v Albrechticích navštěvoval 1862 - 1867 německé evangelické gymnázium v Těšíně. Zde byl na přelomu 1863 - 1864 spoluzakladatelem studentského kroužku Wzajemność, jehož členové se různými formami zdokonalovali v polském jazyce. Teologická studia absolvoval ve Vídni, kde byl členem polského sdružení Ognisko. Po doplňujících sudiích v Lipsku a Jeně v březnu 1871 ordinován v Bílsku (Polsko) vikářem u superintendenta Samuela Schneidera. 1872 - 1874 sloužil v německém evangelickém sboru v Brygidowie u Stryje (Polsko), odkud byl povolán do Návsí, kde zůstal až do konce svého života. Po příchodu na Těšínsko široce rozvinul spol., polit., nár. a publicisticko-redakční činnost. Ovlivněn v mládí varšavským farářem a pol. národovcem dr. Leopoldem Ottem (1866 - 1875 farář v Těšíně) stal se jeho obdivovatelem, žákem a pokračovatelem jeho díla. Jako duchovní všechnu svou činnost zaměřil na nár. uvědomění evangeliků na Těšínsku a jejich propojení s pol. národním táborem. Aktivně působil ve spol. a osvětových institucích: Lidová čítárna (Czytelnia Ludowa, později čestný člen), Zemědělská společnost (Towarzystwo Rolnicze), Společnost pro spoření a půjčky (Towarzystwo Oszczędności i Zaliczek, od 1885 předseda dozorčí rady), Společnost Národního domu (Towarzystwo Domu Narodowego, předseda). Od vzniku Matice školské pro Knižectví těšínské (Macierzy Szkolnej dla Księstwa Cieszyńskiego) v 1885 pracoval v jejím vedení a jako člen hlavního výboru se účastnil jednání o otevření polského gymnázia v Těšíně (úspěšně realizováno 1895). 1881 inicioval vznik Společnosti evangelické lidové osvěty (Towarzystwa Ewangelickiej Oświaty Ludowej -TEOL), jejímž hlavním úkolem bylo vydávání knih v polském jazyce. Od založení byl Franciszek Miechejda tajemníkem této společnosti, od 1903 předsedou. Významným vydavatelským počinem společnosti bylo vydávání ev. kalendáře, kancionálů a náboženské literatury. 1900 byl zvolen členem výboru Etnografické společnosti (Towarzystwo Ludoznawcze), 1905 krajské školní rady v Těšíně, 1912 členem dozorčí rady spořitelny Reiffeisen v Bystřici (okr. Frýdek-Místek), 1911 delegován na valnou hromadu pojišťovací společnosti (Towarzystwo Wzajemnych Ubezpieczeń) v Krakově (dlegátem 6 let). 1911 se přičinil jako předseda Evangelické společnosti (Towarzystwo Ewangelickie) o vznik Evangelické společnosti žen (Ewangelickie Stowarzyszenie Niewiast) a v 1918 o založení polského evangelického alumnátu pro dívky v Těšíně. 1917 založil sirotčí spolek (Ewangelicka Rodzina Sieroca), v t.r. členem slez. ředitelství Společnosti Gustava Adolfa. 1881 se F.M. účastnil deputace do Vídně ve věci zrovnoprávnění Poláků ve Slezsku. V brožuře Ewangelicy a sprawa narodowa na Śląsku (1883) anonymně ostře vystoupil proti A. Stalmachovi a katolíkům. Původně politicky jednotný polský národní tábor na Těšínsku se v 80. letech rozštěpil na katolický Svaz slezských katolíků (Związek Śląskich Katolików) a národní Politickou lidovou společnost (Polityczne Towarzystwo Ludowe-PTL, 1884), která sdružovala většinou evangelíky. I když se F.M. značnou měrou přičinil o vznik PTL, politicky se veřejně neangažoval. Jako člen Polské ligy (Liga Polska), později Národní ligy (Liga Narodowa) a Národně-demokratického svazu (Stronnictwo Demokratyczno-Narodowe), který si na Těšínsku 1906 přisvojil název Stronnictwo Narodowe, udržoval kontakty s jinými ohnisky nár. myšlenky v Čechách, Polsku, Lužici a na Slovensku. F.M. byl hlavním ideologem polského národního tábora na Těšínsku. Své ideologicko-polit. myšlenky (v praxi realizovány jeho bratrem Janem) shrnul v brožuře Polacy ewangelicy (1900). Pro polit. názory a veřejné aktivity se F.M. dostával často do konfliktů s německým vedením evangelické církve (superintendentem C.T. Haasem) a místními šlonzakovci. 1911 se účastnil sjezdu slovanských evangeliků v Praze, v českých i polských polit. a kult. kruzích měl spoustu přátel (T.G.Masaryk, H. Sienkiewicz, A. Osuchowski). Napsal několik náb., hist. a publicistických prací. Zajímal se hlavně o slez. ev. písemnictví. Byl autorem v pol. historiografii první práce o životě a díle J. Třanovského (publikováno 1891 v Przyjaciel Ludu, pak jako úvod k Třanovského modlitbám, Cieszyn 1898). Napsal úvod ke kázáním dr. L. Otta Rozmyślania i kazania (1887) a Postylla (1892). Byl autorem biografií slezských pastorů J. Badury a K. Kotschyho, mnoha novinových článků (často polemických, mířených hlavně proti C.T. Haasemu a katolíkům), které publikoval na stránkách regionálního tisku Przyjaciel Ludu a Gwiazdka Cieszyńska. F.M. přeložil spolu s jinými duchovními kázání dr. M. Lutera a prostřednictvím TEOL vydal s názvem Postylla domowa (1882). F.M. byl výborným řečníkem a kazatelem. Mnoha jeho kázání vyšla tiskem v Zwiastunie Ewangelickim nebo jako samostatné brožury. Udržoval kontakty s redakcemi mazurských časopisů Gazeta Ludowa, Goniec Mazurski a Mazur. Pochopil úlohu tisku jako prostředku politického a náboženského boje. 1885 - 1909 byl redaktorem a vydavatelem čtrnáctideníku Przyjaciel Ludu, na který navázal Poseł Ewangelicki (1910 - 1939), vedený jeho zetěm J. Stonawskim. Krátce vydával k časopisu przyjaciel Ludu bezplatnou přílohou Przyjaciel Dziatek (1906 - 1909). Vydával čtrnáctideník Rolnik szląski (1885 - 1906), dál vycházel bez jeho účasti až do druhé svět. války jako tiskový orgán Towarzystwa Rolniczego. 1887 - 1903 vydával Przegląd Polityczny jako přílohu Rolnika Szląskiego, 1903 - 1907 samostatný týdeník. F.M. spolu s bratrem janem a K. Wróblewským inicioval vznik Polské vydavatelské společnosti (Polskie Towarzystwo Wydawnicze). Po skončení 1. světové války se jako člen Národní rady pro Knížectví těšínské (Rada Narodowa dla Księstwa Cieszyńskiego) velmi aktivně angažoval pro připojení Těšínska k Polsku. V této záležitosti napsal pro pařížská jednání memorandum (13.12.1918), které opatřil podpisy členů tešínských evangelických sborů. Z jeho iniciativy byly polské evangelické sbory na Těšínsku v prosinci 1918 administrativně připojeny k evangelické augsburské konzistoři ve Varšavě. 20. 12. 1918 byl jmenován seniorem ev. sborů na těšínském Slezsku. Po rozdělení Těšínska české úřady jeho senoirskou funkci zpochybňovaly. Jeho pohřeb se konal 15.2.1921 v Návsí, kde byl pohřben na evangelickém hřbitově.

Literatura:Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada, sešit 1. (13). Ostrava, Ostravská univerzita 2000. 115 s.